Digital Living Network Alliance (DLNA) je nezisková organizace založená v roce 2003. Hlavním cílem DLNA bylo vytvořit standardy, které umožňují pohodlné sdílení digitálních multimediálních souborů mezi zařízeními v domácí síti, jako jsou televizory, počítače, chytré telefony a další multimediální zařízení. Tato technologie byla obzvláště významná na konci 2000. let a na začátku 2010. let, kdy televizory začaly být vybavovány síťovými porty, které umožňovaly přímé připojení k místní síti. Díky tomu mohly být televizory integrovány do domácích počítačových sítí a bylo možné sledovat videa bez přímého připojení pomocí HDMI.
Jak DLNA funguje
DLNA funguje v rámci místní sítě, kde všechna zařízení musí mít IP adresy ve stejné podsíti (například 192.168.1.10 a 192.168.1.20). V podstatě je DLNA souborem protokolů navržených tak, aby umožňovaly plynulou komunikaci mezi kompatibilními zařízeními v síti.
Pro používání DLNA je zapotřebí server — obvykle počítač nebo NAS (Network Attached Storage) se specializovaným softwarem. Server prohledává místní síť a vyhledává zařízení podporující DLNA. Jakmile jsou taková zařízení nalezena, vytvoří se sdílené multimediální prostředí, které je zpravidla dostupné prostřednictvím funkcí jako „Sdílení médií“ nebo „DLNA server“.
Tato konfigurace umožňuje uživatelům přehrávat videa, fotografie a další multimediální soubory uložené na počítači nebo NAS přímo na obrazovce televizoru. Připojení je realizováno pomocí IP adres: server čte multimediální soubory a streamuje je přes síť, zatímco televizor poskytuje rozhraní pro procházení a výběr požadovaného obsahu.
Vzestup a úpadek DLNA
DLNA se stala široce rozšířenou s nástupem chytrých televizorů kolem roku 2010, což výrazně zjednodušilo sdílení místních médií. Před DLNA museli uživatelé obvykle kopírovat videa na USB flash disky nebo připojovat počítače k televizoru pomocí HDMI kabelu. DLNA tyto nepříjemnosti odstranila tím, že umožnila přehrávání médií přes místní síť.
Situace se však začala měnit po roce 2016 s rychlým rozvojem streamovacích služeb. Vzhledem k tomu, že aplikace chytrých televizorů nabízely přístup k obrovským knihovnám online obsahu, začala klesat potřeba lokálně uložených médií — a tím i technologie DLNA.
Pokles popularity DLNA byl dále urychlen technologiemi, jako jsou Google Chromecast a Apple AirPlay, které umožňují streamování obsahu na televizor jedním kliknutím bez nutnosti nastavování serverového softwaru. V důsledku toho DLNA postupně ztrácela na významu ve prospěch uživatelsky přívětivějších streamovacích technologií.
Podle údajů DLNA Alliance bylo certifikováno více než 4 miliardy zařízení s podporou DLNA. Není však jasné, kolik z těchto zařízení je stále aktivně používáno a kolik z nich je zastaralých nebo vyřazených.
Postupem času výrobci začali ukončovat certifikaci DLNA pro své produkty:
- Samsung ukončil certifikaci televizorů v roce 2015 a mobilních zařízení v roce 2016.
- LG ukončilo certifikaci televizorů v roce 2016, i když některé modely s podporou DLNA se ještě určitou dobu vyráběly.
- Sony ukončila certifikaci v roce 2017.
- Panasonic následoval v roce 2019.
Závěrem lze říci, že DLNA — kdysi spolehlivé a široce používané řešení pro sdílení médií — se postupně stalo zastaralým, protože jeho místo převzaly moderní streamovací technologie. Přesto někteří výrobci stále zahrnují podporu DLNA do svých zařízení, i když je dnes kvůli omezenému využití jen zřídka propagována.
Kategorie zařízení kompatibilních s DLNA
| Kategorie | Popis |
|---|---|
| Home Network Devices (HND) | Síťová úložiště, audio a video přehrávače, televizory, hudební centra, tiskárny |
| Digital Media Servers (DMS) | Zařízení, která ukládají a sdílejí digitální obsah |
| Digital Media Players (DMP) | Zařízení určená k přehrávání digitálního obsahu |
| Digital Media Controllers (DMC) | Zařízení řídící přehrávání a sdílení digitálního obsahu |
| Digital Media Renderers (DMR) | Zařízení zobrazující a přehrávající multimediální soubory |
| Mobile Devices (MHD) | Mobilní telefony, přenosné přehrávače, kapesní počítače, fotoaparáty a videokamery |
| Mobile Digital Media Servers (M-DMS) | Zařízení fungující jako mobilní multimediální servery |
| Mobile Digital Media Players (M-DMP) | Zařízení určená k přehrávání digitálního obsahu na cestách |
| Mobile Digital Media Downloaders (M-DMD) | Zařízení umožňující stahování digitálního obsahu |
| Mobile Digital Media Uploaders (M-DMU) | Zařízení umožňující nahrávání digitálního obsahu |
| Mobile Digital Media Controllers (M-DMC) | Zařízení ovládající přehrávání digitálního obsahu |
| Home Interoperability Devices (HID) | Zařízení podporující další komunikační standardy a převádějící datové formáty za účelem zajištění kompatibility mezi technologiemi |
